Vidím město veliké… Kuřim jak Brno

25.04.2008 16:29

 

Vidím město veliké… Kuřim jak Brno

 

Na říjnovém jednání zastupitelstvu byla všem přítomným představena územní studie zpracovaná pro jižní Kuřim, tedy Díly za sv. Jánem a okolí. Jde zejména o to okolí, protože zásadní plánované změny se týkají zejména území mezi Kuřimí a Českou. Studie má sloužit jako podklad pro nový územní plán, jehož zpracování již započalo. Studie zdá se byla pro mnohé překvapením. Zastupitelstvo pochopitelně o jejím zadání vědělo, asi ale ne dostatečně vědělo o přesné formulaci zadání studie, tedy o tom, co se vlastně má studií přesně řešit. Odpověď by mohla být velmi jednoduchá: rozvoj. A v tom slůvku je skryt celý háček další, doufám, že bohaté, věcné, ale určitě i bouřlivé diskuse. Je dobře, že studie byla představena již nyní. Naskýtá se skutečně dostatek prostoru pro to možné varianty rozvoje prodiskutovat  co nejdříve.

 

Nechci teď zabíhat do detailů studie a do způsobů řešení dílčích problémů území. Myslím, že než se do toho v dalších diskusích pustíme, musíme si odpovědět právě onu základní otázku. O jaký že rozvoj nám vlastně jde? Obvykle je slovo rozvoj chápáno tak, že se vyčlení území  a rozhodne se o způsobu jeho využití. V dané studii je to zjednodušeně řečeno území mezi Kuřimí a Českou (přesněji mezi Šibernou a Kuřimskou horou, tzv. Mozy). Toto území se má dle návrhu stát čtvrtí obytných a rodinných domů o zhruba 1500-2000 obyvatelích. K tomu je ještě vymezena zóna pro drobnou výrobu a služby pokračující od Lidlu směrem k Brnu po pravé straně silnice II/385.

 

Připočteme-li k výše naznačenému možnému rozvoji Kuřimi v současnosti již naplánovanou výstavbu v dalších lokalitách Kuřimi (zejména Záhoří), dostáváme se postupně na číslo někde okolo šestnácti tisících obyvatel. Samozřejmě ne během jednoho ani  dvou let, ale ten dlouhodobý předpoklad z těchto plánů vyplývá. Ale jaký je předpoklad rozvoje tedy vize města Kuřimi schválená zastupitelstvem? „Žije v něm více než 10 tisíc obyvatel a zůstává atraktivní pro bydlení, avšak populační růst je přiměřený tempu růstu kvality života ve městě..“ Vize města Kuřimi, je součástí, řekl bych „hlavní větou“ tzv. Strategického plánu rozvoje města Kuřimi. Přesně pro taková rozhodování, jako je zpracování územní studie a nebo zpracování nového územního plánu by měl strategický plán sloužit a pro takové účely se zpracovává. Že jde jen o slova? A navíc ne zcela jasně definovaná slova?  Nemělo by. Pak by totiž strategické plánování ztrácelo smysl a nebylo by třeba se jím zabývat. Jediným indikátorem růstu či rozvoje, chcete-li, by pak byl přírůstek počtu obyvatel.

 

Byť je sousloví trvale udržitelného rozvoje někdy dosti těžko uchopitelné a ve svém důsledku ne zcela logické, jsou určité omezené nástroje, jak měřit aspoň to, zda nescházíme na úplné scestí. Namátkou – dostupnost veřejných prostranství, dostupnost veřejných služeb (třeba škol a školek), zastávek MHD, objem jednotlivých druhů dopravy…Těžko si dovedu představit, jak budeme v Kuřimi schopni nesnižovat kvalitu některých ze zmíněných ukazatelů, zvýší-li se v relativně krátkém čase počet obyvatel o polovinu. Nemluvě o tom, jak prostředky nutné pro rozvoj dopravy, sítí, budování škol, parků apod.  budou chybět Kuřimi stávající – na prostou údržbu toho, co už  více nebo méně funguje. Chystáme se revitalizovat Srpek, rozšiřovat sportovní stadion, opravovat bazén, budovat cyklostezky…

 

S rozvojem území souvisí také jedno zásadní téma. Tím je vlastnictví pozemků. Není tajemstvím, že město Kuřim vlastní v rozvojových lokalitách na jihu pozemků pomálu. Je velmi pravděpodobné, že pokud se bude rozvoj jihu Kuřimi realizovat, rozumné záměry na výstavbu parků, náměstíček, sportovišť a jiných bohulibých věcí budou na vlastnictví pozemků narážet. Jak tento boj dopadl v minulém období vidíme na okrajování původně rekreačních ploch na Dílech. Na jihu Kuřimi by hrozilo něco velmi obdobného. Developeři a vlastníci pozemků budou reagovat velmi rychle. Jakmile by byl územní plán v naznačené podobě schválen, výstavba by se rozběhla ihned. Za ní pak bude horko těžko dobíhat moloch veřejné správy a  výměna či koupě pozemků pro tzv. veřejné zájmy – parky, hřiště apod. 

 

Na stejném zastupitelstvu, kde se představovala rozvojová studie se trochu žertem mluvilo o tom, že se Brno snaží přimět některé obce v okolí, aby se staly jeho součástí. Zastupitelé občany uklidňovaly v tom, že správu věcí kuřimských rozhodně Brnu nepředáme. Mám ale pocit, že velký optimismus nebyl tak úplně na místě. Zmíněnou výstavbou se sice nestaneme součástí Brna formálně, de facto jí ale budeme. Jaký k tomu máme důvod? Chceme skutečně takový rozvoj? To nejsou otázky řečnické. Odpovědi na ně musíme hledat dnes a jak samospráva tak občané na jejich zodpovězení nemají zas tak mnoho času a mnoho nástrojů. Jedním z těch nástrojů je nový územní plán. Jeho přípravu neradno podcenit.

 

Martin Nawrath

Kontakt

MARTIN NAWRATH Terapeutická místnost a kancelář:
Sukova 2, místnost 510, Brno

Kontakt:
Havlíčkova 508/33,
Kuřim,
664 34
+420 776 133 361 martin.nawrath@gmail.com