Odezdikezdismus aneb plánujeme, komunikujeme, ale drhne to.

23.05.2008 10:18

 

V posledních dnech se v Kuřimi, shodou okolností ve stejném týdnu, odehrály podle mého názoru, dvě poměrně významné události - Fórum Zdravého města Kuřimi a ustavení pracovní skupiny pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Kuřimi. Fórum bylo otevřeným diskusním setkáním, kam mohl přijít v podstatě každý. Strategická skupinka je z pochopitelných důvodů skupinou početně omezenou. Hodnocení významu obou událostí bude u různých účastníků odlišné. Dovolte mi podělit se o to své.

Otevřené nebo nátlakové?

Nejprve k „fóru“. Občané, se kterými jsem o něm mluvil, si jej chválili. To co si myslí mohli sdělit, bylo to zapsáno, mohlo se o tom diskutovat a je jakýsi předpoklad, že se výstupy z fóra bude dál vedení radnice zabývat. Někteří z kolegů zastupitelů to vnímali spíš opačně. K ničemu to není, lidé ničemu nerozumí, diskutovat chodí jen kverulanti a organizované nátlakové skupiny prosazující osobní zájmy. Pravdy by se v tom člověk nedohledal. Ona samozřejmě žádná objektivní pravda v této věci není a celé spektrum názorů závisí na našem vnitřním nastavení, vyhodnocení situace. Stejně tak to ale funguje s hodnocením stavu či rozvoje města, o které šlo na zmíněném fóru. Zastupitelé, zejména ti ve vedení města, trávící řešením jednotlivých problémů celý pracovní a někdy i nepracovní den, mají oprávněný pocit, že se pracuje hodně, že se spousta věcí řeší. Vidí problémy obvykle v daleko širším kontextu než běžný občan. Slyší-li pak názory „řadových občanů“, mohou jim připadat příliš jednostranné, příliš zaujaté, příliš marginální. Přece nemůže být nejzávažnějším problémem města jeden přechod pro chodce, hříště či zničený chodník. Pro někoho ale může. Zažívá-li někdo denně obavy při přecházení nebezpečného přechodu, nervozitu z toho kam vypustit děti či jak se s kočárkem dostat k vlaku, může se snadno stát, že ho v podstatě nic jiného nezajímá. Je to špatně? Vychází tzv. veřejný zájem z něčeho jiného než ze střetu našich zájmů osobních? Nevytváří se veřejná politika právě tím, že konfrontujeme naše osobní zájmy a názory v okruhu svých přátel, případně stranických buněk? Jak jinak mohou růst občanské kompetence (znalost toho jak se co ve městě řeší), než tím, že je získávám ve veřejné diskusi? Bude občan ochoten k takové diskusi přijít příště, budou-li jeho názory bagatelizovány či dokonce zesměšňovány? Nechci tím vším říct, že zmíněné fórum bylo bez chyb, že bylo řízeno dokonale, že se občas moderátor nedopustil chyb, že se občas lidé nepřekřikovali a některé výstupy nebyly problematické. Ale.

Komunikace je na časy věčné

Větší problém vidím v tom, že se komunikace v Kuřimi nepojímá komplexněji (neříkám dokonale). Komunikaci nevyřeší ani jedno fórum, ani jedna anketa, ani veřejně přístupné a televizí přenášené jednání zastupitelstva, dokonce ani velmi profesionální zpravodajství kolegy Brabce ve Zlobici nebo individuální rozhovory zastupitelů s občany. Komunikace musí být promyšleným systémem těchto dílčích nástrojů, který může jednotlivé výstupy alespoň částečně objektivizovat. Chcete-li, měl by být dán prostor pokud možno všem a tedy i různými způsoby, diskuse by měla probíhat v jasném časovém rámci a rozhodnutím předcházet a ne je následovat a názory by se měly alespoň nějak kvantifikovat, zkrátka bychom měli vědět kolik občanů ten a ten názor přibližně má. Někde se tomu říká komunikační strategie či plán.Není-li takový plán k dispozici nebo neexistují-li alespoň elementární pravidla, funguje to systémem ode zdi ke zdi. Namátkou zmíním pár příkladů. Ještě donedávna byly materiály pro jednání zastupitelstva na webu města nedostupné, přestože to odporovalo schválenému jednacímu řádu. Dnes jsou sice již materiály přístupné, ale často ve velmi zredukované podobě, ze které někdy nelze vyčíst prakticky nic podstatného. Poměrně známý je příběh projednávání rozvojových studií „Záhoří“ a „Jih“. Po několika představeních studií v zastupitelstvu a na několika jiných fórech a po neformálním setkání organizovaném bývalým místostarostou Holmanem zbylo veřejné ticho po pěšině přesto, že jde o téma pro Kuřim klíčové. Týká se to ale i takových zdánlivých drobností, jako je skrytost zmíněných studií na městském webu (pokud neznáte přesnou adresu, tak je prostě nenajdete) nebo půl roku prázdné nástěnky městského úřadu na Dílech.

A ještě jednou strategie a ještě jednou územní plán

Co v tomto ohledu systémově přináší zmíněná „strategická skupinka“? Především díky za ní. Je to bezpochyby velmi potřebný krok v pravou dobu, ale. Složení skupiny má zhruba pokrývat okruhy zájmových skupin ve městě. Zastupitelstvo toto složení ale neschválilo, veřejnost informována nebyla. Jasný není ani cíl skupiny. Prezentována byla jako skupina pro aktualizaci strategického plánu. Strategický plán vznikl v roce 2006 jako dokument určující rozvoj Kuřimi s výhledem do roku 2020 s tím, že by měl být zhruba v pětiletém cyklu revidován a kromě toho každý rok hodnocen ( i tohle se v něm dočtete!). Je samozřejmé, že prorokovat takto dopředu je obtížné, ale revidovat strategii po dvou letech je extrém opačný. Ano, má to být živý, používaný dokument, ale pokud ho budeme měnit každé dva roky, ztrácí onen základní účel – definovat dlouhodobé mantinely pro rozvoj a překlenovat v jistém slova smyslu potenciálně problematické změny strategie vedení města dané volebními obdobími. Pokud je konstatováno, že nám je plán jaksi těsný, stala se někde chyba. Buď byl zpracován špatně nebo nebyl domyšlen jeho význam a nebo se podmínky v Kuřimi změnily takřka zásadně. Pravděpodobně platí zejména dva poslední důvody. Zdá se, že se strategie napsala tak nějak pro to, že se to nosí a že je to potřeba pro žádosti o dotace, ale jinak ji v podstatě nepotřebujeme. Ale ouha, chystá se nový územní plán a bylo by jaksi trapné a okaté, kdyby tyto dokumenty byly v rozporu. S tím souvisí ona těsnot strategie. Je zřejmé, že hlavním důvodem její změny, je potřeba rozvoje územního, tedy zejména změna rozsahu další výstavby. Kdo nám tedy určuje jak se Kuřim bude rozvíjet? Je to zvolené zastupitelstvo, které strategii schválilo a nebo developerské zájmy? Tlak je prý tak obrovský, že se mu nemůžeme ubránit. Nepíši to ani poprvé, ani naposled. Základním dokumentem, který rozsah rozvoje Kuřimi do budoucna určí je v tuto chvíli bezpochyby plán územní. Jeho podobu má ve svých rukou zastupitelstvo a své k tomu musí říct i veřejnost. Developeři nejsou ďáblové. Snaží se podnikatelsky uspět, což znamená zejména vytvářet zisk. Tento zisk by ovšem neměl být v rozporu se zájmy obyvatel města. Přesně o tom je projednání územního plánu, které nás čeká. Lze jen doufat, že bude projednán v rovnocenných variantách, že jeho projednání s veřejností nebude kopírovat pouze ony zákonem dané a někdy až příliš formální procedury, zkrátka, že si budeme moci udělat dostatečný obrázek o tom, jak může Kuřim v budoucnu vypadat a na základě této konkrétní představy se správně rozhodnout kudy dál.

Kontakt

MARTIN NAWRATH Terapeutická místnost a kancelář:
Sukova 2, místnost 510, Brno

Kontakt:
Havlíčkova 508/33,
Kuřim,
664 34
+420 776 133 361 martin.nawrath@gmail.com